Ivana Klimešová

Jako malá holka jsem se ráda předváděla a moji příbuzní říkali, že jsem komediant. Nacvičovala jsem různé scénky a do nich obsazovala a režírovala své kamarády, kteří nebyli dvakrát nadšení. V určitém věku jsem na otázku: „Čím chceš být, až vyrosteš?“ odpovídala suverénně – herečka. Pak jsem díky životním okolnostem začala navštěvovat „dramaťák“ a rozhodla jsem se, že mnohem radši chci být učitelkou tohoto kroužku. A tento dětský sen se mě nepustil. Povedlo se mi dostat se na svou vysněnou školu a tento obor studovat. Dnes vedu skupiny dětí k  divadelním dovednostem, a i z téhle druhé pozice mě to neskutečně baví. Baví mě učit, učit se, setkávat se, objevovat, poznávat, tvořit. Jsem otevřená všem příležitostem "divadelničit" s malými, velkými, kulaťoučkými, tenkými. Protože při tvorbě divadla je člověk stále bohatší, práce na divadle se snad nikdy nemůže stát stereotypní a nemůže proběhnout dvakrát úplně stejně. Protože na divadle je možné vše.